May 2011

Gerry a Edie

31. may 2011 at 19:59 | xxx |  Gerry & Edie
Tak konečně sem se dočkala a mám potkánky. Původně sice měl být jen jeden ale můj kamarád chtěl taky tak mám dva. Když sem si je přinesla domů byli vystrašení a koukali v koutku. Ovšm Edie byl tak šikovný a ukázal nám nedostatky klece. Dvakrát utekl. Teď už je klec řádně zabezpečená. Asi po dvou hodinách se naučili pít z napáječky a pustili se do jídla. Celou dobu byli v klidu... až... když sem zhasla tak začli dělat neuvěřitelný nepořádek. Kousali mříže, dováděli a dělali bordel. Nemohla sem celou noc spát. Dneska se je pokusím unavit aby usnuli dřív než já a pak můžu vklidu usnout.
Fotky:
Fotky jsou z dnešního hraní a pobíhání na mé posteli. Gerry je satan, pořád běhá, vymýšlí co by a kde by vyvedl. Edie si okamžitě zalezl pod tričko a spinkal.

30.května - Krásné dobré ránko

30. may 2011 at 7:09 | xxx |  Boss
Dobré ránko, dneska to byla opravdu hrůzná noc! Asi o půl jedné jsem se vzbudila a už sem neusla, díky ucpanému nosu,
nemohla jsem totiž najít kapky do nosu. Koukala sem na filmy a za svítání poslouchala šepot ptáčků, otevřela sem si okno dokořán, zahrabala jsem se pod deku a poslouchala jak si ti malý okřídlení tvoříčkové povídají. Je taky skvělé, že máme ředitelské volno a já mám už potřetí angínu v tomto měsící, to není už ani možné. Jím vitamínky, ovoce ale stejně mě ta angína vždycky dostane. Trpím jí tak 12x za rok. Musím to vyléčit a zajít si pro antibiotika, protože ve čtvrtek jedu na filharmonii a rozhodně tam nebudu chybět. Dneska si jedu pro myho potkánečka jupík jupík :-)

Rozhovor s blogery - Přihlaš se.

29. may 2011 at 20:49 | xxx
Na jednom blogu jsem uviděla rozhovory s různými blogery a napadlo mě, že se budu asi opičit. Zajímalo by mě smysl různých lidí, proč si založit blog. Nebudou to žádné příliš osobní otázky, spíše něco o blogu nebo něco k zamyšlení, to prozradí většinou hodně. Takže je to jednoduché...
Napište mi:
  • Přezdívka
  • Blog
  • Věk
  • Pohlaví
  • Email
Já vám napíšu na mail nějaké otázky, vy mi odpovíte a po vaší odpovědi to zveřejním na svém blogu. Pak si to můžete dát i na svém. Snad se někomu tenhle nápad zalíbí.

Pokud nemáš zájem, ignoruj to :)

Děsivá budoucnost

29. may 2011 at 19:49 | xxx |  Boss

Budoucnost
Nevím jak vy ale já si v budoucnosti sebe představuji ve velkém domě se zahradou a velkým bazeném, všechno všude
krásné a poboku pohledního a věrného manžela s prestižním zaměstnáním. To je asi moje vysněná budoucnost. Tu má každý. Ale když nemáš prachy, můžeš na tuhle pohádku rovnou zapomenout. Většinou skončíš někde úpně jinde Dá se to splnit s velkým úsilím. Moje blízká budoucnost je čtvrteční test z biologie, kterého se děsím. Moje vzdálenější budoucnost je vysoká - medicína, které se děsím. Moje vzdálená budoucnost je zaměstnání, kterého se děsím. Ikdyž je to jen teoreticky, byl by to můj velký sen stát se lékařkou, ikdyž to dá hodně úsilí. Raději nad budoucností moc nepřemýšlím. Já přemýšlím spíš nad minulostí což je ještě horší, než tohle naivní představování budoucna. Žijme přítomností!

Nejskvělejší okamžik dnešního dne :)

29. may 2011 at 19:29 | xxx |  Boss
Právě jsem zjistila, že si pro myho novyho potkanka pojedu už zítra. Nejskvělejší zpráva za dnešní den. Celé odpoledne
jsem byla na sluníčku a konečně jsem dočetla Hamleta. Teď už jen zbývá zapsat jeho popis do povinné četby. To ovšem počká do zítřejšího rána. Teď půjdu nachystat klícku pro prcinka aby tam měl všechny blbosti co jsem nakoupila. Nad tím jménem se pořád nemůžu rozhoupat. Třeba až ho uvidím tak mě hned trkne něco, co je pro něj charakteristické.

Dneska teda zase konečně pořádně prosluněný den. Až do středy mám volno díky maturitám, ale bohužel většinu času strávím s biologií a chemií, abych si nepokazila známky. Zítra půjdu do bazénku a pak šupky pro potkánečka. To bude fotek :-) Možná je to hloupé. Pro někoho je to potvora z kanálu. To je ale omyl. Potkan je vyšlechtěný a velmi chytrý na úrovni psa nebo koně. Pro mě to je srdce, které běhá po čtyřech nožkách. Možná se to některým bude zdát hloupé ale hodlám sem psát příhody s ním a dávat sem jeho fotky. Je to celkem dětinské. Ale teoreticky dítě ještě jsem tak co :DD. Dobrou noc všem :)

Poraďte mi se jménem. Jaké?

29. may 2011 at 11:29 | xxx
Prosíím pomozte mi :-) neznáte nějaké hezké jméno pro potkánka? Za pár dní si pro něho jdu, vše mám nachystané jen mi pořád chybí jméno. Bude to klučík. Tak kdybyste byly tak hodní a něco mi napsali do komentářů jako návrh. Děkuji

29.května - Hello!!! Dobré ráníčko :-)

29. may 2011 at 9:19 | xxx |  Boss
Dobré ránko přeju všem :-) Modrá obloha bez mráčků, sluníčko svítí, nádhera..
Tak už je zase krásně. Bohužel moje nálada je pořád stejná. Asi to tím počasím nebylo, na co to svedu tedˇ? Bude to tím, že už je neděle a musím do školy. Tak a je to.

Jde o to, že já prostě sem zamilovaná do dvou. Do mého bývalého a současného. Nevím čím to je ale pořád ho miluju. Chci
s ním být. Nadruhou stranu zase nedokážu opustit současného. Nevím co mám dělat. Nechci už nikomu ubližovat. Ale to je
jedno. Raději vás tím zatěžovat nebudu. Sem z toho až moc zoufalá. Kamarádka mi říká, že jednoho musím milovat víc.. ale jak to poznat? Připadá mi, že oba miluju tak hrozně moc! Máte s tím zkušenost? Taky mi dávala návrh abych byla s oběma. Ale to u mě nepřipadá v úvahu. To by bylo nad moje síly. Nechápu jak to někdo může zvládat? Mít například manželku a chodit za milenkou... jak mu to svědomí může jen dovolit.


Ale o něco příjemnější téma. Ve čtvrtek konečn pojedu pro moje potkaní miminko. Jupííí, nemůžu se dočkat na toho malého budulínka. Ale pořád nemůžu přijít na jméno. Napadlo mě toho spousta ale pak se mi na tom vždy něco nelíbí. Samuel, Sam, Edie, Gerry, Charlie... to jsou moji favoriti, prosím napište mi tu nějaké jméno vašeho domácího mazlíčka, nebo některé co se vám líbí. Třeba se zalíbí i mě :-) Dekuji.

28.května - Radost je jen odpočinkem v útrapách. Štěstím by bylo, kdybychom o nich vůbec nevěděli.

28. may 2011 at 14:09 | xxx |  Boss
Dneska mám divnou náladu. Spousta přemýšlení, uvažování. Moje nálada je bodu mrazu. Nic se mi nechce. Nejspíš to bude tím počasím, už se těším až zase vyleze sluníčko a já si lehnu do trávy a budu jentak odpočívat. Ikdyž ty kapky bubnující na okna mého pokoje, to má taky něco do sebe. Ale raději bych se slunila. Vlasy už mám krásně zbarvené od sluníčka, téměř do rezava a to se mi hrozně líbí. Jak tak ty kapky bubnují a do toho hraje právě písnička na začátku článku, já ležím na posteli a dochází mi jak sem tu hrozne moc sama. Je mi smutno. Chtěla sem ten největši pokoj a teď je tu hrozně prázdno. Už se teším až si příští týden pujdu pro miminko potkánka. Bude to miláček. Doufám že to nebude nějaký ďáblík, ale konečně tu budu mít nějakou společnost. Oddanou a ne falešnou a ulhanou tak jako lidstvo. Zvíře je podle mě 100x lepší nejlepší kamarád. Možná sem je narazila na špatné lidi. Ti ale způsobili takovou nedůvěru. Tak a já si jdu přečíst hamleta, pořád nějak nemůžu skončit.

Klec pro potkánka

28. may 2011 at 11:49 | xxx |  Bydlení
Pro potkana je nejlepší klec s patry, popřípadě terárium. Klec by měla být umístěna tak aby nikomu nepřekážela,nebyla na přímém slunci, půvanu, u topení a aby se do ní moc neprášilo (potkani sou citlivý na prach). Patra v kleci sou velice důležité pto byteček potkana. Může šplhat a vydovádět se v kleci, když budete dlouhé hodiny ve škole nebo v práci. V kleci by měl být domeček - úkryt, ať už to je krabička z kartonu nebo koupený domeček ze zverimexu (já mám koupený dřevěný domek pro morče), který by měl být umístěný úplně na spodu klece. V různých výškách můžou být zavěšené hamaky, tunely a různé prolézačky. Pokud možno klec by měla být hodně vysoká. Samozřejmě nesmí chybět miska na zrní a na dobrůtky a napáječka s vodou. Klec si můžete vyrobit doma pomocí samonosného pletiva nebo ze staré skříně, popřípadě pokud máte šikovné ruce svařit si kovovou konstrukci na voliéru.
Klece pro inspiraci:

27.května - " I need some sleep "

27. may 2011 at 15:19 | xxx |  Boss
Dneska je teda pěkně mrzuté počasí. Vždy,když je takové počasí mám náladu na nic. Jaksi zkaženou ani nevím čím, nic mě nebaví, nic se mi nechce, sem protivná. Nejraději bych se zachumlala pod deku a celé tohle ošklivé počasí prospala, k tomu si ještě pustit nějakou oddechovou hudbu, pomalou, s hezkým textem a už zbýva jen vstoupit do říše snů...

26. května - "Schází nám pouze čas, který jsme promarnili."

26. may 2011 at 17:29 | xxx |  Boss
Zdravím. Tento týden byl opravdu náročný. Naštěstý je už téměř zamnou. Na blog sem neměla moc času protože sem četla knížky. Sice tenké ale více. Nejvíce Mě zaujalo Petr a Lucie a Rollanda Romaina. Opravdu úžasná kniha. To pouto lásky. Ta úcta a spojení dvou takových výjimečných lidí. Asi jediné povznešení v tomto chaotickém týdnu. Jinak samé učení, však to znáte. Naštěstí až do středy máme díky písemným maturitám ředitelské volno. Ve čtvrtek pak jedu na filharmonii místo školy, a pak už jen pátek. Nějak to přežiju. A to krásné teplíčko, škoda, že sem ten typ co mírně nahnědne a konec, ale i tak si sluníčka uživám. Teď jdu vzír na melancholickou procházku naše "malé" štěňátko. Mějte se


P.S: myslím že aforismus v nadpisu je celkem pravdivý, co vy na to?

Sluníčko, sluníčko a zase sluníčko :-)

22. may 2011 at 20:59 | xxx |  Boss
Uuuh, sem celá zmožená z toho slunička,už jdu spát. Zítra jen 4 hodiny díky maturitám. Ale zkoušení z hudebky - horor. Radši bych se učila biologii než hudebku :D :D kdyby ste znali moji profesorku na hudebku pochopili byste :-) Dobrou noc všem!

Krmení pro potkany

22. may 2011 at 10:39 | xxx |  Papání

Potrava potkanů

VODA
Voda je samozřejmě velice důležitá a měli byste ji často měnit, stači z kohoutku. Můžete ji dávat do misky nebo napáječky. Miska se snadno převrací a zanáší se nečistotami. Vhodnější je podle mě napáječka. Potkanovi nikdy nedávejte žádne sladké limonády nebo alkohol, občas mu můžete přilepšit opravdu nízkým koncentrátem bylinkového sirupu.
ZRNÍ
V obchodech se prodávájí různé krmné směsy určené speciálně pro potkany. T potkanům ale moc nejede, proto je lepší, možná i levnější si krmnou směs udělat sám. Můžete tam dát co chcete a co vašemu potkánkovi nejvíce chutná (sušené ovoce, oříšky, ovesné vločky, granule...). Někdy je lepší koupit směs určenou pro papoušky, je tam spoustu dobrot - buráky, sušené ovoce, dýňová semínka.., ale také směsy pro činčili nebo králíky.
OVOCE A ZELENINA
Ovoce se může podávat jak sušené tak čerstvé. Před podáním pečlive omyjte. Na internetu se píše o nadýmání různých druhů ovoce, dle mého názoru to až zas tak strašné nebude až na hrušky. Zeleninu můžete podávat syrovou nebo vařenou.
DOPLŇKY
Pečivo . usušený chleba potkanům chutná a zároveň si o ně brousí své zoubky, sušený rohlík je spíš pochoutka, na přilepšenou můžete potkanovi usušit chleba se různými semínky
Granule - potkani je milují, lepší sou kočičí (sou malé) a pro mláďata
Mléčné výrobky- sýry, mléko, jogurt, tvaroh
Oříšky, ovesné vločky, piškoty, vařená rýže či těstoviny (nesolené, nekořeněné)

Maturita - jedna z mála zkoušek, které nás v životě čekají.

22. may 2011 at 10:09 | xxx |  Boss
Když vidím studenti u nás na gymplu jak nervózně posedávají na nádvoří a kouří jednu cigaretku za druhou je mi jich opravdu
líto. O to víc mě děsí, že mě to čeká taky. Nedokážu si sama sebe představit jak tam budu takhle nervózně
posedávat taky, ale bez cigaretky. Vyvádím jen při obyčejné písemce z biologie. Bolí mě břicho, cvakám propiskou, třesou se mi ruce a s vyděšeným výrazem čtu zadání. Vzhledem k tomu, že chci určitě maturovat z biologie, z chemie nebo z fyziky to bude ještě mnohem náročnější. Doma semnou nebude k vydržení a o svaťáku dostanu infarkt. Teď se navíc maturity táhnou 3 týdny, takže budu moct rovnou po maturitě (pokud ji udělám) na operaci žaludečních vředů. Když slyším slovo maturita představím si stres, hromadu učení, kávu a stres. Nicméně mám ještě 3 roky "odpočinku". Všem nevim jakdržím na maturitu palce:-)

"Kouzlo první lásky je v tom, že nevěříme, že jednou skončí."

21. may 2011 at 21:39 | xxx |  Boss
Dneska je divnej den. Po hodině poslouchání smutnejch písniček je moje nálada stejná, ale když já si nemůžu pomoct, je to smutné ale zároveň tak krásné. Ale nejvíc za mou náladu může to, že mi tu někdo chybí... a bude chybět pořád.. achjo. Nicméně co se stalo už nezměním, vím to, ale netrápit se nejde.. možná je to ještě horší, když víte, že se s tím nic dělat nedá, taková bezmoc či beznaděj. Nebo snad marné naděje? Jedno lepší než druhé. Věříte na pravou lásku? Na to, že na každýho čeká někdo s kým má předem propletené osudy? Nebo láska na první pohled? Já spíš věřím na pravou lásku, protože si myslím, že každej jedinec má na světě polovičku urřenou přesně pro něj, s kterou mu bude nejlíp na světě, bude mu jedno jak vypadá nebo jak před ním vypadáte vy, ale někdo má prostě smůlu a zrovna nenarazí na tu pravou... nebo ještě hůř, najde tu pravou, ale uvědomí si to pozdě...
"Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život." - John Lennon

1064 vzpomínek-polibky,smích,vtípky,lechtání, šimrání, škrábání... chybí mi.

21. may 2011 at 19:29 | xxx |  Boss
1064 - to je počet zaznamenaných vzpomínek, během skoro dvou let...
Je hrozné že si lidé uvědomí co mají, až potom co to ztratí. Jak moc mi chybí jeho polibky, jeho vtípky, tahaní za fousky, lechtání, smích... chybí mi to, že neslyším jeho tlukot srdce, že už nemáme srdce navzájem vyměněné, že místo lásky je to už nenávist, tak moc bych to chtěla změnit. Proč sem byla tak hloupá? Teď si se slzami v očích přeju aby to bylo jako dřív, když sem se těšila na každý den, jen protože ho uvidím a budeme spolu. V noci myslet na člověka a ráno při probuzení prvnní myšlenka padá zase na mého milovaného. Co mi teď zbylo... tisíc fotek a miliony vzpomínek, a jedno zkrouhlé, opuštěné srdíčko. Chybovat je lidské, a svou chybou se člověk učí, ale zpět ji vzít nemůžu... stalo se, činy se neodčiní, slova padnou a utkví v paměti ...

21.května - Den, kdy můj život dostal smysl.

21. may 2011 at 17:49 | xxx |  Boss
21.května - tohle je pro mě ten nejkrásnějí den ze všech.

Každý den, když je dvacátého prvního je pro mě nejkrásnější. Co je na těch dnech tak výjmečného, tak krásného a
neobvyklého? Pro kohokoliv z vás je to den jako každý jiný. Pro mě to je den, kdy jsem začla žít, kdy život začal být krásný. Můj nejkrásnější polibek. A následovně chlap, kterej totálně změnil můj život. Ten nejlepší a nejhezčí chlap. Bohužel o 5 let starší. Mně to vůbec nevadilo, jemu taky ne, protože nám stačila pouze ta láska, ten krásný pocit, co mi zahříval srdce a naplňoval očekávání a tak nějak způsobil štěstí. Jiným to vadilo, ale to je jiná kapitola.

Krásné počasí, sluníčko svítilo a hřálo. Hodinu předem jsem se chystala a přemýšlela co si vezmu. Vyhrálo černé tričko na ramínka a sukně (bylo opravdu teplo). Potom sem utíkala na zastávku autobusu a nedočkavě vyhlížela mého "kamaráda". Už je konečně zde. Usměvem sem ho přivítala a rozhodli jsme se, že se půjdeme projít do lesa. Po nějakém čase ovšem moje malé nožky začly zlobit a už se jim nechtělo. Lehli sme si do listí a mezi stromy tančily sluneční paprs
ky jako baletky na jevišti. Bylo tam opravdu moc krásně. Povídali jsme si, smáli sme se, jedli gumové bonbóny až najednou se naše ústa dostali do nebezpečné blízkosti. POLIBEK!. Zavalil mě pocit blaženosti. A tohle způsobilo téměř dva roky lásky. Dnes by tomu dva roky byly.

Ale nejsou. Já sem udělala hroznou chybu, kterou nevím jak odčinit. Chci se vrátit zpět. Za láskou mého života. Nejde to.. nemůžu. Ten pocit beznaděje mě ubíjí. Co dělat? Láska vždy byla a vždy bude mocná čarodějka, co začaruje lidi k nepoznání.

Bouřku jsem přežila. Přijímám gratulace.

21. may 2011 at 17:29 | xxx |  Boss

soundtrack z rocknrolly, The subways Rock´N´Roll queen -
tuhle písničku úpně miluju spolu s Oh Yeah

Ho ho ho. Můžu slavit. Moje noční můra už je pryč. Proč bouřka přijde vždy, když sem sama doma? Ví snad,že z ní mám takový strach? Bylo to hrozné. Velké rány, blesky, vypadené pojistky. Když sem se rozhodla jít pojistky zapnou, ejhle další
rána a pojistky znovu v "čudu". Musela sem se přestěhovat z mého půdního pokoje dolů, protože rány tu zněly ještě děsivěji než obvykle. Sebrala sem si deku, noťas a pytlík s tyčinkama a šla sem na bezpečnější místo. Zachumlala sem se pod deku a pustila si film - Rocnrolla. Skvělej film. Skvělej herec Gerard Butler. Za hodinku bylo po bouřce a i po dešti, který byl opravdu prudký a naši se zrovna vrátily z nákupu. Ihned mě bombardovali zprávami jak je v brně slunečko. Neodpustili si ani posměek z mého strachu. Ani nevím čeho se na tom tak bojím. Nejvíc asi těch ran. Přijdou mi děsové a někdy sou opravdu ohromné a připadne mi jako bysme se měli každou chvíli propadnout do pekla. Blesky taky nemám moc v láskce. Nicméně už je natěstí po vem. Ptáčci zpívají, sluníčko svítí a já sem šťastná.

Bouřka přichází - moje noční můra.

21. may 2011 at 13:39 | xxx |  Boss
Nevím proč ale tak nějak mám hroznej strach z bouřek. Nepřipadá v úvahu abych šla po chodníku a nademnou to bouřilo. Bojím se ikdybych měla sedět v kavárně. Prostě musím být zalezlá doma a koukat na filmy. Teď to bude ještě horší, protože mm nový pokoj, ale střešní, což je pro mě v období bouřek katastrofa. Proč o tom mluvím? U nás teď zrovna krásně svítí sluníčko ale jde sem bouřka.. Pomalu plují ty objemné černé mraky, které sebou nesou silné zvuky hromů. Ty mě hrozně děsí. Fuj. Připadá mi,že se třepe celá zem. Miluju léto ale nesnáším na něm ty bouřky. Někdo je ale zase na druhou stranu miluje. Přijde mu to jako nostalgický výjev přírody. Nechápu. Máte rádi bouřku? Nebo jste taky takový strašpytlové jako já?

19.května - Titulek nerozpoznán :-)

19. may 2011 at 20:39 | xxx |  Boss
Bonjour
Tááák dneska bylo ale teplíčko, v jednu chvíli jsem si myslela, že se rozpustím. Nádhera. Slunce. Konečně. Ve škole sem přečkala 9 hodin a pak sem rychle spěchala omrknout svoje malý miminka. Celý den sem se těšila a nemohla se dočkat. A už je vidím, jak tam pobíhají a dovádí 10 roztomilých potkaních miminek. Málem sem je všechny umazlila. Mají teprve dva týdny, takže sem se mohla zatím jen podívat. Cestou zpátky sem si chtěla udělat radost a koupila sem si nové tričko. Znáte květinkovaný trička? Ty já uplne miluju. Dnes sem si koupila takový hezky barevný na ramínka. Ve škole mi říkají, že vypadm jako "hipízák". Nevím zdali to je kompliment, či opak. Tak se mějte hezky dětičky. Dobrou noc.
Adios

Srdce, které běhá po čtyřech nožičkách

18. may 2011 at 21:50 | xxx |  Boss
Pískomil mongolský
(vědeckým jménem:Meriones unguiculatus) je jeden ze 15 druhů pískomilů. Je typický svým hedvábným dlouhým ocasem, který je zakončen chomáčkem chlupů. Jeho srst je hnědobéžová, má černé oči a drápky. Žijí ve "smečkách" maximálně o 20 členech. Vyhrabávají podzemní nory. Váží 70-110 gramů. Jsou velcí 8-12 cm a ocas může být stejně dlouhý. Po 24-26 dnech březosti porodí 2-8 mláďat. Živí se semeny a přebytek ukládá do nory. Je rozšířen ve východní Asii. Žije v poušti Gobi.
Chov pískomilů
Pokud si chcete pořídit pískomila, měli byste koupit nejméně dva. I kdybyste se o jedince starali denně několik hodin, nevynahradili byste jeho chybějícího kamaráda. Je celkem nenáročný na chov, ale jejich mláďata se špatně umisťují. Při ochočování pískomilů si dávejte pozor, abyste ho nechytili za chocholatý konec ocasu, protože by vám mohl zůstat utrhnutý v ruce. Pískomilům se podobně jako např. ještěrkám při nebezpečí strhne kůže z konce ocásku. Zbyde špičatý krvavý konec ocásku, který uschne, odláme se a ocásek se zaoblí. Roztomilá chocholka na konci už však nedoroste.Pískomil bude mít potíže se skákáním. Ocas totiž funguje jako kormidlo. - wikipedie.org

Pískomilky chovám už 8 let. Na fotce je Sebastien, kterého mám už 4 roky :-). Více o pískomilech se dozvíte až budu mít víc času, tohle je jen tak letem světem :-)

18.května - "neberte mi moji červenou tekutinku!"

18. may 2011 at 19:59 Boss
Bonjour
Tak můj první článek je zde, vlastně už několikátý ale ty už zde nenajdete protože po několika letech obnovuji svůj starý blog. Vůbec nejde o simple plan, spíše takový autorský blog.

Dneska byl ten den celkem chaotický, hned ráno mě čekala největší hrůza co mě mohla kdy potkat a to - odběr krve, upřímně to nenávidím. Už noc před tím jsem přemýšlela o tom, jak moc tam nechci a jak moc mi bude zase špatně. Po vystoupení z autobusu jsem zamířila směrem k nemocnici a srdce mi bušilo "ostošest". Až sem si sedla do křesla v ordinaci a sestřiča začala chystat svoje "nádobíčko" najednou ze mě vypadlo: "Tu nejtenší jehlu, prosím". Strach už byl nesnesitelný. Najednou mi ostrá jehla vjela pod kůži (zas tak hrozné to nebylo) a já jen koukala jak červená tekutinka teče to připravených nádobek. Byla sem pyšná jak sem statečná, ale najednou ze mě vypadlo cosi dalšího: "Mě je zle". Rychle sem si běžela lehnout aby se mi trochu ulevilo. Naštěstí už je to zamnou.

Do školy už jsem nešla a lenošila si doma. Zítra mě čeká "lehounká" písemečka z biologie (ano lehká podle mojí profesorky, ve skutečnosti až pekelná), zkoušení z literatury a úmorných devět hodin promarněných seděním naprdeli. Zítra bude strašně krásně. To mě nejvíc štve, že celý krásný den musím být zavřena a než se dostanů domů, slunce je už dávno za horizontem. Tak si zítřejší slunčný den (pokud možno) užijte! Já si ho užiju protože si konečně jdu omrknout moje malý prcky a nějaký si vybrat. Je řeč o potkanech. Miluju tyhle malý stvořeníčka.
Adios

Vítejte! :-)

10. may 2011 at 21:29
OBNOVENÍ STARÉHO BLOGU!